Aktuality
Podzim 2009:
Ponor Kristýnka
V průběhu léta 2009 došlo díky intenzivní srážkové činnosti k otevření zcela nového ponoru na severním okraji obce Vavřinec v blízkosti silnice do Sloupu (přesněji v klesání za obcí asi 100m západně od zatáčky u níž stojí křížek a navazuje odbočka do polí). Tento trativod dešťových vod byl objeven občanem Vavřince při letních průtržích a to asi též díky regulační odvodňovací strouze prohloubené v roce 2008 v polích západně nad obcí Vavřinec k ochraně obce před případnými přívalovými dešti. Původní ústí nacházející se přímo ve dně této strouhy brzy přecházelo ze zeminy do sboru vápencových bloků a pokračovalo kolmo dolů. V hloubce asi -4m se však ponor z původně kolmého směru odchýlil SV směrem a pokračoval dále v nestabilních vápencových blocích. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o zasypání původního objevitelského otvoru a vyhloubení nové šachty přímo nad předpokládaným dalším směrem postupu.
Bylo tedy přistoupeno k otevření nové šachty, která opět po necelých -2m přešla do vápencových bloků a pokračovala v nich přímo až do hloubky kolem -7m. Těsně před tím, než se rozhodlo o nezbytném zajištění stability stěn, které s narůstající hloubkou a stále přetrvávající existencí řícených bloků bylo již zcela nezbytným, podařilo se objevit na dně další odskok z původně kolmého charakteru postupu do kaverny v SV stěně, která již vykazovala první náznak sice silně korodovaného, ale přece jen existujícího skalního masivu a hlavně stropu. Kaverna byla asi 3m hluboká a její dno tvoří opět vápencové bloky a kameny, které se jeví již jako čistě propláchnuté proudící vodou. Na stěnách a blocích v ústí kaverny je možné pozorovat fasety, které spolu se značně rozrušenými vápencovými bloky potvrzující poměrně intenzivní proudění vody v těchto nižších partiích ponoru.
Pro zajištění bezpečnosti dalších prací proti případnému řícení bloků bylo přistoupeno k rozšíření šachty a jejímu zaskružování, které je v první vstupní části až do hloubky -5m provedeno betonovými skružemi DN1000, na které dole nepřímo navazují další skruže DN800 zajišťující již samotný vstup do kaverny.
Další výzkum tedy bude zaměřen na postupné vyklizení dna kaverny v jeho nejnižším místě a uvolnění dalšího pokračování ponoru. Současná hloubka nejnižšího místa ponoru činí -10m (stav k prosinci 2009).
Bylo tedy přistoupeno k otevření nové šachty, která opět po necelých -2m přešla do vápencových bloků a pokračovala v nich přímo až do hloubky kolem -7m. Těsně před tím, než se rozhodlo o nezbytném zajištění stability stěn, které s narůstající hloubkou a stále přetrvávající existencí řícených bloků bylo již zcela nezbytným, podařilo se objevit na dně další odskok z původně kolmého charakteru postupu do kaverny v SV stěně, která již vykazovala první náznak sice silně korodovaného, ale přece jen existujícího skalního masivu a hlavně stropu. Kaverna byla asi 3m hluboká a její dno tvoří opět vápencové bloky a kameny, které se jeví již jako čistě propláchnuté proudící vodou. Na stěnách a blocích v ústí kaverny je možné pozorovat fasety, které spolu se značně rozrušenými vápencovými bloky potvrzující poměrně intenzivní proudění vody v těchto nižších partiích ponoru.
Pro zajištění bezpečnosti dalších prací proti případnému řícení bloků bylo přistoupeno k rozšíření šachty a jejímu zaskružování, které je v první vstupní části až do hloubky -5m provedeno betonovými skružemi DN1000, na které dole nepřímo navazují další skruže DN800 zajišťující již samotný vstup do kaverny.
Další výzkum tedy bude zaměřen na postupné vyklizení dna kaverny v jeho nejnižším místě a uvolnění dalšího pokračování ponoru. Současná hloubka nejnižšího místa ponoru činí -10m (stav k prosinci 2009).
Závrt Okrouhlík (j.č. 100A)
Členové Topasu pokračují ve spolupráci se ZO 6-22 Devon na výzkumech v lokalitě Okrouhlík.
Více naleznete na webových stránkách skupiny Devon